Dne 26. listopadu se 15 žáků 8. a 9. tříd zúčastnilo školního kola Dějepisné olympiády. Téma „Město v proměnách času“ zaujalo především Ester Labajovou, která se umístila na 1. místě a postupuje do okresního kola. Pochvalu si zaslouží i Jakub Hota a Nikola Hudzieczková.

V pátek 6. prosince proběhlo v Třinci okresní kolo Vánoční laťky. Bohužel naši žáci již do krajského kola nepostoupili, ale musíme pochválit Radima Kaletu, který si vytvořil nový osobní rekord výkonem 175 cm.

I letos k nám do školy zavítal, společně s anděly a čerty, Mikuláš. Ve škole bylo celý den opravdu veselo a rušno. A když jsme si po jejich odchodu žáky přepočítali, s údivem jsme zjistili, že nikdo nechybí. Asi nikdo nezlobil……

V pondělí 2. prosince proběhlo na ZŠ Dany a Emila Zátopkových okrskové kolo ve skoku vysokém. Naši žáci si vedli výborně a postoupili do kola okresního. Nejlépe si vedl Radim Kaleta, který v kategorii starších žáků zvítězil výkonem 166cm. Na místě 6. skončil Dominik Cieslar (155 cm). Mezi staršími žačkami skončila na 4. místě Barbora Dadaková (136 cm) a mezi mladšími Nikola Hudziczková (7. místo – 120 cm). Z mladších žáků si skvěle vedl Lukáš Dadak, který se umístil na 2. místě (130 cm). Přejeme hodně štěstí do dalších kol!!!

Ahoj, jsme žáci 9. třídy v Nýdku. Letos v listopadu jsme měli možnost vycestovat na jeden týden do Turecka v rámci mezinárodního projektu „Mens sana in corpore sano“ (Ve zdravém těle zdravý duch) a jsme za to velmi rádi. Poznali jsme jinou zemi, její kulturu, její zvyky a jazyk. Naučili jsme se dokonce i pár tureckých slovíček.

Všechno to začalo v neděli večer v Bystřici na nádraží. Jenom jsme vyjeli a už byl trapas, když jsme omylem zmáčkli tlačítko SOS. Po vyřešení problému jsme vytáhli své svačinky – křidélka, řízečky, toastíky a samozřejmě milion sladkostí. Z Bohumína jsme se potřebovali přesunout na letiště do Vídně. Ve dvě hodiny ráno jsme tedy vyjížděli  autobusem, který byl naprosto úžasný. Dívali jsme se na filmy, poslouchali muziku atd. Na letišti ve Vídni byl jeden velký zmatek, ale nakonec jsme našli správný „gate“ a usedli do správného letadla. Nejdřív jsme letěli do Istanbulu a pak do Ankary. V Ankaře už nás na letišti čekali naši hostitelé. Nejprv nás zavezli do školy. Zde jsme společně byli přivítaní v ředitelně a také jsme si prohlédli celou školu. Poté  se nás ujali naši hostitelé a zavezli si nás do svých rodin. Všichni Turci byli přátelští a pořád s námi chtěli mluvit.

Asi nejlepší den z celého týdne byla pro nás středa, kdy jsme jeli na výlet do Cappadocie. Přestože cesta do Cappadocie byla strašně dlouhá, samotné město bylo nádherné a je až neuvěřitelné, že něco takového na světě skutečně je. Ve čtvrtek jsme obdivovali historické jádro hlavního města. Navštívili jsme mimo jiné Atatürkovo mauzoleum a také loutkové divadlo, kde jsme shlédli část obřadu, kdy odchází nevěsta z domu a barví se jí část dlaně henou, aby jí to připomínalo její domov. Naopak se nám vůbec nelíbil katastrofální smog nad městem a taky turecké záchody (no, jako někde v lese). V pátek jsme se se všemi rozloučili. Před odjezdem jsme ještě v Ankaře stihli nakupovat ve velkém nákupním centru. Naše zpáteční cesta byla velmi únavná a vyčerpávající, celou noc jsme totiž prožili na letišti. Celý týdenní pobyt v Turecku jsme si neskutečně užili, ale i tak jsme se těšili zase domů.

Barča, Kája, Dominik a Robert